Gymnázium U Balvanu: tradice na hraně zániku

Na Gymnáziu U Balvanu v Jablonci nad Nisou dnes panuje napjatá atmosféra. Znepokojeni jsou studenti, jejich rodiče, pedagogové i školská rada. Jako absolvent této školy, a zároveň jako zastupitel města, nemohu k této situaci zůstat lhostejný.

Na školu, která má v našem městě více než osmdesátiletou tradici, dopadá stín nedůvěry, zklamání a nespokojenosti. Svědčí o tom nejen množící se stížnosti, ale také veřejné výzvy, petice, dopisy a otevřená prohlášení, která se v posledních týdnech a měsících dostávají nejen ke krajským a městským zastupitelům, ale i do povědomí širší veřejnosti.

Cenzura a svoboda projevu pod tlakem?
Vyvrcholením napětí byla letošní školní Akademie, tradiční slavnostní akce připravovaná studenty a pedagogy. Místo oslavné atmosféry se však stala symbolem restrikcí. Z emailové komunikace ředitelky školy vyplynulo, že požadovala předběžnou kontrolu scénářů, výzvy k „vyhýbání se citlivým tématům“ a dokonce výhrůžku, že pokud letošní Akademie „neproběhne v klidu“, příští ročník nebude vůbec povolen. Podle školské rady i pedagogů se jedná o nepřijatelný zásah do svobody projevu – hodnoty, na níž je veřejné školství postaveno.

Znepokojivé je, že škola zcela opomenula připomenutí 80. výročí svého vzniku – neproběhla žádná veřejná akce, nebyli pozváni pamětníci, bývalí pedagogové, absolventi ani zástupci města. Při 70. výročí přitom proběhly krásně připravené oslavy. Osobně jsem se tehdy jako náměstek primátora a bývalý absolvent zúčastnil a bylo velmi příjemné setkat se na půdě školy s bývalými spolužáky, pedagogy i lidmi, kteří mají ke škole blízký vztah. Je škoda, že letos připomenutí 80 let neproběhlo. Není to jen neúcta k tradici, ale i signál, že vedení školy se uzavírá do sebe.

Neznámá vize, nedůvěra, mlčení
Za ještě závažnější však považuji skutečnost, že Gymnázium U Balvanu momentálně postrádá jasné vedení, vizi a funkční komunikaci. Zpráva konzultantské firmy NTI, která proběhla formou řízených rozhovorů s pedagogickým sborem, potvrdila rozklad důvěry, nejasné vedení a absenci koncepce. Navržený workshop, který by mohl situaci ulevit, byl ředitelkou školy odmítnut navzdory jednomyslné podpoře pedagogů.

Pedagogové se tak ocitají v prostředí, které popisují jako nedemokratické. Studenti cítí, že jejich hlas není vyslyšen. A rodiče s obavami sledují, jak se mění klima školy, do níž svěřili vzdělání svých dětí.
Kromě toho školská rada jednoznačně upozorňuje, že dosud nedostala k dispozici žádný koncepční dokument, který by představil směřování školy. A právě to je základní kámen každé kvalitní instituce – bez strategie není vývoje. MŠMT ve své Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ mluví o participaci, důvěře, lídrovství a otevřenosti. Dnes se však obáváme, že realita na Gymnáziu U Balvanu těmto principům neodpovídá.

Mlčení zřizovatele, odvolání kritiků
Znepokojující je i reakce (nebo spíše nereakce) zřizovatele školy – Libereckého kraje. Krajští představitelé komunikují minimálně a doposud neprojevili aktivní snahu situaci řešit. Zarážející je také to, že členové školské rady, kteří se ozvali s kritikou, byli následně odvoláni ze svých funkcí. To vyvolává otázky: Je kritika trestána? Máme se po 35 letech od sametové revoluce vracet k metodám, kdy nesouhlas znamenal umlčení?
Na stole je dnes i návrh školské rady na odvolání ředitelky školy.To je vážný krok, který nelze brát na lehkou váhu. Je odrazem hlubokého a systémového selhání důvěry mezi vedením školy a jejím okolím.
Tradice zavazuje. A paměť je důležitá.

Gymnázium U Balvanu není jen budova na kopci. Je to škola s historií, která v Jablonci vychovala generace vzdělaných a angažovaných lidí. I proto považuji za důležité připomenout, že tato škola už jednou čelila existenční hrozbě. V roce 2011 kraj zrušil osmiletý obor, přestože se proti tomuto kroku zvedla obrovská vlna podpory – více než 11 000 podpisů pod peticí. O několik let později, v roce 2015, se znovu zvedla občanská iniciativa, tentokrát s 1 400 podpisy, která žádala převedení školy pod město. K dalšímu rušení nakonec nedošlo, ale každý takový tlak školu oslabil.

Dnes je Gymnázium U Balvanu výhradně čtyřleté a jeho budoucnost znovu visí na vlásku – tentokrát ne z důvodů organizačních, ale hodnotových.

Závěrem
Situace na Gymnáziu U Balvanu ukazuje, že mezi vedením, pedagogy, studenty a rodiči panují hluboké rozpory. V prostředí, kde chybí důvěra, otevřenost a jasná vize, hrozí, že škola postupně ztratí svou duši. A pokud ztratíme tuto důvěru a principy demokratického vzdělávání, přijdeme o mnohem víc než o jednu instituci – přijdeme o hodnoty, které ji po generace definovaly. Pokud se nepodaří nalézt cestu k porozumění a spolupráci, mohou současné spory znamenat začátek konce této významné školy v Jablonci nad Nisou.