Za pokrok se platí – v Jablonci doslova

Nový parkovací systém v Jablonci přinesl vyšší ceny, delší dobu zpoplatnění a složitější placení. Řadě lidí teď místo úlevy přidělává starosti.
Na základě podnětů od vás jsem na jednání zastupitelstva připravil interpelaci. Otevírám v ní tři zásadní otázky: proč se platí parkovné až do večera, proč jsou některé profese znevýhodněné, a proč město omezuje bezplatné parkování pro zdravotně postižené. Pokud chceme, aby centrum žilo, nesmíme z něj vyhnat zákazníky a pak doufat, že se „nějak“ vrátí.

Interpelace - nařízení č. 3/2025 o placeném stání motorových vozidel

Vážený pane primátore,

obracím se na Vás s interpelací ve smyslu ust. § 82 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ve věci Nařízení statutárního města Jablonec nad Nisou č. 3/2025 o placeném stání motorových vozidel na místních komunikacích na území města Jablonec nad Nisou.

Dovolte mi vznést tři zásadní otázky a podněty k zamyšlení, které se týkají dopadů tohoto opatření na občany Jablonce, návštěvníky města i jeho zaměstnance.

1.rozšíření doby zpoplatněného stání do 19. hodiny
Za jeden z nejzásadnějších problémů nařízení č. 3/2025 považuji prodloužení doby zpoplatnění parkování až do 19:00 hodin, a to nejen ve všedních dnech, ale nově také v sobotu, místo dřívějšího poledního limitu.

Dle zkušeností mých, občanů i provozovatelů služeb se centrum Jablonce po 17.hodině pravidelně vylidňuje. Lidé končí pracovní dobu, zavírají obchody, a většina zaměstnanců a návštěvníků centrum opouští. Zbylí obyvatelé či návštěvníci, kteří by mohli mít zájem navštívit restauraci, kino, kulturní akci nebo jen posedět v kavárně, jsou nyní nově demotivováni nutností platit další hodiny parkovného. Bez ohledu na to, že kolem nich bude doslova prázdné město.

Zcela nepochopitelné je pak pro mě prodloužení sobotního zpoplatnění až do 19 hodin. Sobota byla dosud dnem, kdy po poledni bylo parkování zdarma, což motivovalo návštěvníky k odpolednímu pobytu v centru. Ať již jen na odpolední procházku, posezení v cukrárně nebo návštěvu sobotní akce. Toto okno nyní mizí. Namísto podpory návštěvnosti centra a tím i místní ekonomiky odrazujeme návštěvníky nejenom velmi vysokým poplatkem, ale i nepřiměřeně širokou dobou zpoplatnění. Návštěvník centra tak v zóně A zaplatí až 280 Kč denně, pokud by chtěl v centru zaparkovat například v sobotu během delšího odpoledního pobytu. To je částka, která je pro řadu lidí zcela demotivující a z ekonomického hlediska neudržitelná. Návštěvník si tak rozmyslí, zda do centra vůbec pojede, což v konečném důsledku poškodí živnostníky, podnikatele a organizátory akcí. Předpoklad, že návštěvník Jizerských hor odstaví automobil někde na okraji města a použije MHD nebo sdílená kola, je lichý.

Chtěl bych Vás proto požádat o informaci, jaká reálná data, průzkumy či dopravní analýzy vedla k rozhodnutí rozšířit dobu zpoplatnění právě do 19:00, včetně sobot? Uvažuje vedení města o testovacím provozu se zkrácenou dobou (např. do 17:00), který by mohl být po několika měsících vyhodnocen a porovnán s návštěvností? Nezvažuje město cílenou úpravu podle jednotlivých zón nebo víkendových dnů, kde by měl být primární důraz na život a pohyb lidí v centru, nikoli jeho odliv?

Rozumná městská politika by měla motivovat lidi, aby se v centru zdrželi déle, nikoli aby ho po práci nebo po nákupech co nejrychleji opustili kvůli drahému parkovnému.

2. nerovnost v režimu abonentního parkování
Druhou oblastí, ke které směřuje moje interpelace, je nastavení tzv. abonentního parkovacího režimu a přístup ke slevám či výjimkám podle povolání či místa bydliště.

Podle čl. III odst. 5 nařízení č. 3/2025 jsou mimo jiné pracovníci kulturních a vzdělávacích institucí uznáni jako abonenti, což vítám. Tato profesní skupina je právem chráněna před plnou sazbou až 15 000 Kč ročně za parkování. Nicméně zásadní nerovnost přetrvává v přístupu k pracovníkům zdravotních a sociálních služeb, kteří nejsou výslovně zahrnuti do stejného režimu. Zdravotní sestra, která pracuje na poliklinice, je tzv. nerezident, a proto musí za vozidlo platit plnou částku 15 000 Kč ročně, zatímco administrativní pracovník např. divadla platí jen polovinu. To považuji za nepřiměřeně tvrdé a sociálně nespravedlivé, zvláště když jde o zaměstnance vykonávající klíčovou péči o naše obyvatele.

V neposlední řadě bych požádal o odpověď, proč je velmi správná výjimka dle čl. V nařízení přiznána výlučně organizaci Centrum sociálních služeb a nikoliv i ostatním terénním sociálním službám. Tento přístup je nerovný vůči dalším organizacím poskytujícím například terénní pečovatelskou službu, ať už neziskovým, církevním nebo soukromým subjektům, a to přestože jejich zaměstnanci každodenně vykonávají stejně náročnou a veřejně prospěšnou práci.

Prosím tedy o odpověď na otázku, proč nejsou všichni poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb zahrnuti mezi abonenty? Neuvažuje město o rozšíření výjimek nebo zavedení zvláštního režimu pro zaměstnance zdravotnických zařízení, mobilních pečovatelských služeb a podobných profesí, které jsou závislé na osobním automobilu?

Spravedlivý přístup k těm, kdo pomáhají druhým, by měl být základem každé městské politiky, a to bez ohledu na to, zda pracují v organizaci zřizované městem, nebo v jiné formě provozovatele.

3. omezení bezplatného parkování pro držitele průkazu ZTP

Třetí oblastí, která vzbuzuje oprávněné obavy, je nový přístup města k parkování držitelů průkazu ZTP. Podle platného znění nařízení č. 3/2025 je těmto osobám umožněno bezplatné parkování pouze na vyhrazených místech. Ostatní běžně zpoplatněná stání – byť by byla prázdná a dostupná –jsou již nově zpoplatněna i pro ZTP držitele. Toto opatření považuji za krok zpět v oblasti dostupnosti města a rovného přístupu pro osoby se zdravotním postižením. Zejména v centru města, kde je vyhrazených míst málo a jsou často obsazená, se reálně stává, že člověk s pohybovým omezením musí platit jako běžný řidič, anebo nuceně odjet, protože nemá kde bezpečně a dostupně zaparkovat.

Navíc nelze přehlédnout, že v jiných městech bývá běžným standardem, že držitelé průkazu ZTP mohou parkovat zdarma na jakémkoli legálním místě, nikoli pouze na vyhrazených stáních. Tento přístup zohledňuje fakt, že postižení často nemají jinou možnost přepravy než vlastní vůz nebo rodinný doprovod, a zároveň že pohyblivost těchto lidí je zásadně omezená –tedy že dojíždění „o uličku dál“ prostě není možné.

Prosím tedy o vysvětlení, jaký byl důvod této změny, která oproti předchozí praxi výrazně zhoršuje podmínky pro držitele ZTP? Kolik vyhrazených ZTP míst v současnosti existuje na území jednotlivých zón a jak byla vyhodnocena jejich kapacita vůči reálné potřebě? Zvažuje vedení města návrat k dřívějšímu režimu, kdy bylo možné držiteli průkazu ZTP zaparkovat zdarma i na běžném zpoplatněném místě, což je v souladu s důstojným a rovným přístupem?

Jablonec by měl být vzhledem ke své morfologii městem otevřeným, vstřícným a přístupným všem. To platí dvojnásob pro občany se zdravotním omezením.

 

Předem děkuji za odpovědi.

Mgr. Pavel Svoboda
zastupitel města